Vylezli jsme z vlaku v bulharské Dupnici a začali se shánět po dalším spoji. Průvodce hlásal, že k Rilskému klášteru odtud jezdí denně dva autobusy, další dva jen do Rily. Měli jsme štěstí, protože druhý klášterní spoj měl jet asi za hodinu a půl. Vzali jsme tedy útokem nedaleký Kaufland spolu s vedle stojícím občerstvením a obohaceni…

Brácha přijel na nádraží přesně v čas odjezdu vlaku, hodil po mě stan a já, využívaje zpoždění Českých drah, vyběhl jsem na nástupiště a vtlačil se do vlakové soupravy. Pochvaloval jsem si, jak jsem to tak pěkně na poslední chvíli zmáknul, byť ještě před hodinou se můj stan nacházel dobrých šedesát kilometrů od Plzně v…

„Fajn, návleky zůstanou doma,“ řekl jsem si, když jsem v Plzni vykoukl z okna a po sněhu nebylo ani památky. Že to bylo špatné rozhodnutí je zřejmé už z titulku cestopisu, nicméně v té chvíli mi to přišlo jako dobrý nápad. Namísto návleků se totiž pohodlně vlezla lahvinka vína. Takto vybaven jsem si hodil kletr…

Některé výlety lidi prostě nelákají. Když jsme s Honzou propagovali podzimní výšlap skalnatou krajinou Kokořínska, přihlásila se sice početná skupina nadšených cestovatelů, ale v autobusu do Dubé jsme nakonec seděli jen my dva. Cesta z Prahy nějakou tu hodinku zabrala, a tak jsme diskutovali o tom, proč všichni ti kamarádi zůstali doma. Že by je odradilo počasí,…

„Pojedeš do Tatier?“ zeptal jsem se Emila, poněvadž navštívit hýčkané horstvo našich slovenských bratříčků bylo odjakživa mým velkým přáním. To jsem ale ještě nevěděl, jaké patálie si tímto malým výletem přivodíme. Kdyby to Emil tehdy tušil, asi by mi odpověděl záporně. Kromě cikánských kartářek ale nikdo do budoucích dnů nevidí, a tak se mě místo…

Čtete druhý díl cestopisu o naší výpravě do zemí pod Kavkazem. Pokud jste ještě nepřelouskali první kus – Dva týdny v Arménii, tak je načase. Nicméně dychtíte-li pouze po našem gruzínském pralesním dobrodružství a vyprahlé stráně Arménie vás nikterak nezajímají, směle se pusťte do čtení, nebudu vám bránit. Faktické okénko: Hned zkraje do vás nadupu několik životně…

Přípravy na odlet do Arménie byly v plném proudu, z původní sedmičky cestovatelů odpadli pouze Bzuk se svým kamarádem Petrem, takže finální pětici tvořili Ondra s Luckou a já s Křemílkem a Bojínkem. Odlétali jsme před desátou večer, což mi trochu vadilo, jelikož v noci toho z letadla není příliš vidět. Nakonec jsme přece jen něco málo zahlédli a poznali jsme, že Černé moře skutečně dělá čest…

Co naláká vodáka na krátkou klikatící se říčku, od které ho dělí poctivých 250 km, tedy celodenní pobyt v hromadných dopravních prostředcích? V našem případě to byla jedna nenápadná fotka na zadní straně nejmenovaného vodáckého průvodce, která ukazovala, jak dvojice vodáků sedících v obyčejné vydře vyplouvá z temných útrob skalního tunelu. Od spatření téhle fotky jsme…

Na letošní zimní putování jsme si naplánovali hřebenovku z Modravy do Železné Rudy. Složení poutníků se pro každou podobnou akci mění, a tak 19. února nasedaly ve Kdyni do vlaku tyto osoby: Jezevec, JITChI, Bojínek a Luboš. Důvěřivý čtenář by se snadno mohl nechat zmást a namítat, že v této sestavě jsme absolvovali zimní výlet…

Koncem září jsme s Pavlínětem využili možnosti svézt se strýcem Jiřím do Švýcar, konkrétně k Bodamskému jezeru nedaleko Kostnice. Cesta sem přes Německo a část Rakouska trvá k pěti hodinám a jelikož jsme vyrazili ráno, po obědě jsme se už vybalovali v kempu Ruderbaum. Strýc Jiří, pracující ve vedlejší obci, se odjel ubytovat do svého oblíbeného hotýlku, my jsme…

Od loňské výpravy do italských Dolomit uplynul bezmála rok a my se začali připravovat na druhou výpravu do těchto pohádkových hor. Od první výpravy se naše společnost rozrostla o Bzuka a mého tátu, který stejně jako vloni až do poslední chvíle nevěděl, zda vůbec pojede. Nejhůř na tom byl ale jako vždycky Robert. Nejenže se tohle léto…

Právě jsem se vrátil z velmi zdařilého vodáckého kurzu se školou, a protože to byla akce značně legendární, tak jsem si řekl, že by bylo dobré i sem na KGMK napsat krátkou zprávičku. Cestou tam (vlakem do Vyššího Brodu) mě provázela nejistota, jaká asi bude srpnová Vltava se skupinou 48 lidí. Naštěstí moje obavy z…

Je šest hodin odpoledne ve čtvrtek 12.8. a já vzpomínám na doposud nejlepší akci těchto prázdnin, která skončila včera přibližně v ten samý čas a já bych chtěl, aby trvala ještě alespoň týden. Ale popořádku jak to vlastně bylo: Přes veškeré pesimistické názory meteorologů, rodičů a především meteorologického modelu Aladin (Aladinovi pravděpodobně došel gin z…

Už v prosinci loňského roku jsme se rozhodovali, kam vyrazit na zimní čundr. Dlouho mě již lákala oblast jihovýchodní Šumavy od Třístoličníku po Smrčinu, kterýžto hřeben se vine po pravém břehu řeky Vltavy v těchto místech se rozlévající v lipenskou nádrž. Rychlým telefonátem jsem zajistil dostatečné množství kamarádů zahrnující pochopitelně tvrdé jádro Kergemarha-kór – mě a JITChIho. Po zadání trasy do IDOSu…

Mapu jsem koupil už v zimě. Mapa je totiž základ. Ta naše nám posloužila víc než dost a po návratu působila jako potrhané vydání nedělního tisku, který někdo použil k zabalení salámu. Mapu jsem otevíral častokrát – poprvé na horách, kdy jsme s Robertem předběžně naplánovali trasu, mapu jsem otevíral hojně ve vlaku, na gauči a…

Do NP České Švýcarsko vedou z Plzně více než dvě cesty. My jsme v sobotu dopoledne vyrazili tou, která nás vedla na sever do Třemošné, Plasů, mnohem později do Žatce a Mostu. Je to cesta rychlá, nevyskytuje se na ní příliš velký počet vozidel nákladního typu a pilotuje se tak na ní v poklidu, bez zbytečných stresů.…

Letošní voda začala poměrně tradičně: do čtvrtka byla tropická vedra a hned po naložení lodí se přihnala bouřka a počasí se zkazilo. Klasický postup. Přece jen se ale letošní ročník oblíbené akce lišil od těch předchozích – nevyužili jsme při přepravě do Sušice služeb akciové společnosti České dráhy, jelikož letos s námi jel poprvé Karlos, jenž,…

V předposledním týdnu letošního května se nečekaně ochladilo a rozpršelo. Nebylo to ničím jiným než geografickou exkurzí, vtipně naplánovanou právě na tyto dny. Do rámce týdenního programu byl zahrnut i výstup na Králický Sněžník, nejvyšší horu stejnojmenného masivu nacházejícího se na severní Moravě na hranici s Polskem. Naše pouť začala v Horní Moravě položené v nadmořské výšce 700 m.…

V neděli 11. 5. jsme naplánovali s Kergemarha-kór malý fotovýlet. Málem se celá akce rozpadla, neboť většina přátel má před maturitou, a tak jsme nakonec jeli jen s JITChIm a mým tátou, taktéž se zajímajícího o fotografii. Naše kroky (nebo spíš pneumatiky, jelikož jsme jeli autem) nás vedly po vysídlených vsích příhraničí Českého lesa, naše…

Prvním albem v nedlouhé historii tohoto webu byl dokument z tradičního pochodu pořádaného Gymnáziem Jindřicha Šimona Baara v Domažlicích. Pochod je ovšem tradiční nejen díky svému vysokému věku 23 let, ale také proto, že se jej účastní jádro Kergemarha-kór (tedy já a JITChI) také již po hezkou řádku let, nehledě na fakt, že moje maličkost pochod…

Jezevec ve svém článečku tvrdí, že nejlepší místo na lyžování jsou italské Dolomity. Je to od něj velice nemoudré, jelikož na to nemá jiného svědka, než sebe. Já mohu krásu a úžasné podmínky svého oblíbeného areálu podložit hned několika svědky. Letos jsem se tam spolu s rodinou, rodinnými známými a Luckou Svobodojc (čili Bojínkem) vyskytoval…

Do italské provincie Trentino jezdíme za ukojením lyžařských choutek už několik mnoho let. Jde o oblast kolem Val Gardeny, nedaleko proslavené Cortiny d’Ampezzo, kde se v roce 1956 konaly zimní olympijské hry. Tentokrát jsem jel pouze s tátou, jako pokaždé jsme nocleh hledali v nevelké vesničce jménem Arabba, ležící mezi obřím masivem Gruppo di Sella na…